Ametyst (nebo dioxid křemíku) se vyskytuje v přírodě v nejrůznějších barvách, od čistě průhledného až po takřka neprůhledné, od světle červené barvy až po tmavou, nebo světlou fialovou. Navzdory tomu prach ametystu má bílou barvu. Díky své krystalické struktuře současně piezo-, a pyroelektrický. Propouští také UV-světlo, a symetrie své konstrukce umožňuje také cirkulární polarizaci. Tvoří ho hexagonální sloupy, často se objevuje ve formě dvojitých křišťálů. Ametyst není štípatelný, a láme se do formy mušlí.
Vyskytuje se většinou v tzv. ametystových mandlích, a ložních žílách, v nejrůznějších horninových žílách. Největší naleziště: Brazílie, Sibiř, Uruguay, Kanada, Zambie, a Madagaskar. V Maďarsku se vyskytuje ve větším množství především v blízkosti Telkibánya, dále Gyöngyösoroszi. Důležitou vlastností ametystu je, že v důsledku přímého účinku Slunce ztratí svou barvu, vybledne. Nezávisle od toho je nejoblíbenějším nerostem křemenů. Rozšiřuje se na vnitřní ploše achátu, většinou s rozměrem několika centimetrů. Ametyst byl kvůli své zajímavé barvě rozhodujícím odstínem královských šperků, protože fialová barva symbolizuje úspěch, bohatství, a blahobyt.
Citrín (nebo kysličník křemičitý) se vyskytuje v přírodě nejčastěji v přírodě ve formě hexagonálních sloupů, většinou jako křišťály-dvojičky. Nelze je štípat, a lámou se do formy mušlí. Jako prach mají bílou barvu, ale ve formě křišťálů jsou úplně světlé, ale také zlaté barvy. Jsou v každém případě mírně průhledné. Podobně jako ametyst, jejich struktura je symetrická, takže jsou piezo- a pyroelektrické, vedle toho propouští také UV-světlo.
Na našem kontinentu se vyskytuje ve větším množství především ve Španělsku, ale také v Brazílii, nebo v Skotsku se vyskytuje ve větším množství, jako i v Indii, nebo Rusku. Citrín se vyskytuje v nejrůznějších barevných odstínech žluté barvy. Tento minerál se vyskytuje nesmírně zřídkavě, a proto je jeho hodnota vysoká.
Záhněda (která je také kysličník křemičitý) se vyskytuje v přírodě nejčastěji v přírodě ve formě hexagonálních sloupů, většinou jako křišťály-dvojičky. Nelze ji štípat, a láme se do formy mušlí. Navzdory tomu, že ve formě prachu mají bílou barvu, ve formě křišťálů jsou žlutě-hnědé, šedé, až černé. Jsou v každém případě mírně průhledné. Podobně jako ametyst, jejich struktura je symetrická, takže jsou piezo- a pyroelektrické, vedle toho propouští také UV-světlo.
Na našem kontinentu se vyskytuje ve větším množství především v Alpách, ale vyskytuje se hodně také v Brazílii, severní Americe, dále Španělsko, a Skotsko. V Maďarsku se vyskytuje často záhněda v okolí Telkibánya a Banské Štiavnice.
Horský křišťál (který je také kysličník křemičitý) se vyskytuje v přírodě nejčastěji v přírodě ve formě hexagonálních sloupů, většinou jako křišťály-dvojičky. Nelze ji štípat, a láme se do formy mušlí. Ve tvaru prachu mají bílou barvu, ale ve formě křišťálů jsou prakticky bez barev. Podobně jako ametyst, jejich struktura je symetrická, takže jsou piezo- a pyroelektrické, vedle toho propouští také UV-světlo.
Na našem kontinentu se vyskytuje ve větším množství především v Alpách, ale vyskytuje se hodně také v Brazílii, na Madagaskaru, a v Indii.
Růženín (který je také kysličník křemičitý) se vyskytuje v přírodě nejčastěji v přírodě ve formě hexagonálních sloupů, většinou jako křišťály-dvojičky. Nelze ji štípat, a láme se do formy mušlí. Jako prach mají bílou barvu, ale ve formě křišťálů jsou úplně světlé, ale také růžové barvy. Jsou v každém případě mírně průhledné. Podobně jako ametyst, jejich struktura je symetrická, takže jsou piezo- a pyroelektrické, vedle toho propouští také UV-světlo.
Na našem kontinentu se vyskytuje ve větším množství především v Uralu, ale vyskytuje se hodně také v Brazílii, Madagaskaru,a USA, jižní Americe, dále Španělsku, a Skotsku nalezneme bohaté naleziště.
